Provádění jednovrstvých i vícevrstvých omítek na Uherskohradišťsku

 

Omítka, ačkoli se tak nemusí na první pohled jevit, se velmi výrazným způsobem podílí na termoregulaci v celém domě. Kromě klasické izolace, která tvoří základ, i omítka vykazuje různou míru propustnosti pro vodní páru a stejně tak mají různé typy omítek různé izolační schopnosti. V zásadě se lze bavit o čtyřech základních typech: akrylátových, silikátových, silikonových a silikon-silikátových. Akrylátové omítky jsou výborné z hlediska vodoodpudivosti, nicméně nedokážou příliš propouštět vodní páru, proto se nedoporučuje je kombinovat s jinými izolacemi než s polystyrenem. Opačně je na tom omítka silikátová, která skvěle propouští páry, ale má nízkou vodoodpudivost. Často se proto vyplatí si trochu připlatit a investovat do silikonových nebo silikon-silikátových omítek, které jsou spojením obou dobrých vlastností – tedy jsou paropropustné i vodoodpudivé.

 

Jednovrstvé a vícevrstvé omítky

Jednovrstvé omítky jsou v zásadě prostřední vrstvou fasády. Nejspodnější částí je zdicí malta, překrytá vrstvou, která upravuje podklad. Následuje jádrová (jednovrstvá) omítka a pak penetrace. V interiérovém uspořádání lze ještě použít například tapety. U dvouvrstvých, respektive vícevrstvých omítek je uspořádání obdobné s tím rozdílem, že se rozlišuje vnitřní jádrová omítka, která se aplikuje hlavně v oblastech, kde jsou zvýšené nároky na akustický útlum, a vrchní omítka. Pak opět následuje penetrace a povrchová úprava. Omítky lze nanášet buď ručně, nicméně u větších ploch se využívá strojního omítání, které je rychlejší a přesnější. Také zaručí rovnoměrnou vrstvu nánosu omítky, čehož se ručně dosahuje jen velmi obtížně.

 

Co poškozuje omítku? 

Omítka musí odolávat mnoha vlivům, a to jak venkovní, tak i omítka orientovaná do interiéru. U vnější omítky je potíž především s větrem, deštěm a ledem, u vnitřní je pak nejvýraznějším činitelem vzdušná vlhkost. Problémy vznikají v okamžiku, kdy do omítky nasákne voda, v níž jsou rozpuštěné soli. Voda vzlíná na základě kapilárních sil vzhůru (na samotném vzlínání se rovněž podílejí kohezní a adhezní síly, které udržují sloupec vody v celku nepřerušený) a po nějaké době dochází k jejímu vypařování. V tom okamžiku se soli vysrážejí a vzniká tzv. solný výkvět. Ten při svém růstu narušuje a trhá póry omítky. Led pak působí naprosto obdobným způsobem. Proto je třeba výběr omítky nepodceňovat a nejlépe si nechat poradit od odborníků.